Dřevovláknitá izolace: optimální tepelně-izolační vlastnosti
Základní funkcí každé izolace je omezit únik tepla z budovy, a i v tomto ohledu nabízí dřevovláknitý materiál vyvážené a spolehlivé řešení. Přestože jeho součinitel tepelné vodivosti není nejnižší na trhu, v kombinaci s dalšími vlastnostmi poskytuje z dlouhodobého hlediska velmi efektivní tepelnou ochranu konstrukce.
Tepelně-izolační parametry
Součinitel tepelné vodivosti (λ) dřevovláknitých desek se obvykle pohybuje v rozmezí 0,036–0,045 W/(m·K). Jde o hodnotu srovnatelnou s běžnými minerálními a syntetickými izolanty, díky čemuž lze dřevovláknitou izolaci navrhovat v obdobných tloušťkách jako u konvenčních materiálů, aniž by bylo nutné konstrukci výrazně předimenzovat.
Proč jsou tyto vlastnosti výhodou
- Stabilní izolační výkon v čase – vláknitá struktura materiálu si dlouhodobě udržuje svou tloušťku a tvar, nesesedá se a nevznikají v konstrukci mezery, které by snižovaly tepelný odpor.
- Kombinace s akumulační schopností – vyšší objemová hmotnost dřevovláknitých desek znamená, že materiál teplo nejen izoluje, ale částečně i akumuluje, což v reálném provozu budovy zlepšuje celkovou tepelnou bilanci nad rámec samotného součinitele λ.
- Eliminace tepelných mostů – dřevovláknité desky lze díky pevnosti a opracovatelnosti klást v souvislé vrstvě přes nosnou konstrukci (např. difúzně otevřený plášť), čímž se omezují tepelné mosty v místech spojů a kotvení.
- Celoroční tepelná pohoda – spojení dobrého tepelného odporu s vysokou setrvačností vede k rovnoměrnějším vnitřním teplotám jak v zimě, tak v létě.
Shrnutí
Dřevovláknitá izolace nabízí tepelně-izolační parametry srovnatelné s běžnými materiály, které navíc doplňuje o schopnost akumulace tepla a omezení tepelných mostů. Výsledkem je konstrukce s vyrovnanou a dlouhodobě stabilní tepelnou ochranou, což ji předurčuje zejména pro dřevostavby a nízkoenergetické budovy.